Tímto pojmem se označuje světově nejrozšířenější náboj s okrajovým zápalem (méně často používané metrické označení je 5,6×15 mmR) používaný v mnoha druzích krátkých i dlouhých zbraních, jenž současně i nejprodávanějším nábojem vůbec.
Něco z historie nejrozšířenějšího náboje s okrajovým zápalem
Náboj vznikl roku 1887 v americké muničce Union Metallic Cartridge Company kombinací nábojnice a střely ze dvou starších typů. Díky svým dobrým vlastnostem, zejména přesnosti a malému zpětnému rázu, se rychle se rozšířil, takže ho dnes má ve výrobním programu každý jen trochu významnější výrobce střeliva; rovněž každý významný výrobce zbraní má ve svém výrobním programu nějakou zbraň komorovanou na tento náboj. Používá se v pistolích, revolverech, puškách a dokonce i samopalech.
Náboj je neustále zdokonalován a vyvíjen, takže existuje mnoho variant - podzvukové (subsonic), standardní, vysokorychlostní (high velocity a hyper velocity), brokové a tracery, z hlediska střely pak olověné a celoplášťové, oboje s různě těžkými střelami, frangible, bezolovnaté ... Jejich kombinací vzniká nespočet typů pro různá použití.
Počáteční rychlost standardního náboje 22 LR bývá obvykle v rozmezí 280-330 m/s 2 a energie 130- 170 J. Pro obranné účely je proto považován za nedostatečně výkonný, běžně se zato používá pro odstřel drobných škůdců, pro sportovní účely (např. v biatlonu), zábavnou střelbu (plinking) a pro levný trénink.