Středový zápal využívá většina běžných kulových a brokových nábojů. Konstrukce takového náboje má zápalku zajišťující inicializaci výbuchu umístěnou uprostřed dna nábojnice. Centrální zážeh umožňuje spolehlivější fungování ve srovnání s okrajovým zápalem. Celý proces spočívá v tom, že po stisku spouště úderník či zápalník narazí na zápalku, zápalková slož v zápalce je citlivá na mechanický impuls a prudkým nárazem dojde k iniciaci. Hoření zápalkové slože vedou otvory do prostoru s výmetnou náplní, která je tak zažehnuta a její hoření vytváří výstřelové plyny. Tím prudce narůstá tlak, který působí na dno střely a stěny nábojnice. Síla těchto plynů uvolní projektil od nábojnice a ten postupuje hlavní dál. Samonabíjecí či samočinné konstrukce využijí zbývající tlak z plynů k tomu, aby se zopakoval cyklus vyhození prázdné nábojnice a nabití nového náboje.
U moderních nábojů se středovým zápalem se rozdělují dvě kategorie zápalek, a to berdan a boxer. Jedním z největších rozdílů mezi nimi je, že nábojnice se zápalkami typu boxer lze přebíjet zatímco berdan nikoliv.
